Články

Investování je poměrně riziková záležitost, zvláště pokud nakoupíme za všechny peníze a pak se dlouho klepeme, jestli jsme udělali dobře nebo ne. Člověk, který tohle udělá, často špatně spí, každý den kontroluje, jak se daří investici, kterou zvolil, ať je to zlato, diamant, obraz nebo akcie. My se zaměříme především na akciové fondy.

Elegantní variantou je investování pravidelné, které snižuje riziko ztráty a zároveň zvyšuje šanci na dosažení zisku. Je to doslova kouzlo.

Snížení rizika

Riziko se snižuje hned dvěma způsoby. První způsob je o tom, že mnozí investoři sice znají chování trhu, ale přesto si neuvědomí, že když jsou akciové fondy dole, je to především skvělá možnost přikoupit další. „Co když to půjde ještě níž? Neměl bych to raději vybrat?“ Statistika je statistika, emoce jsou emoce. A jak říkává taťka, „kdo si krizí neprošel, neví, co to s investorem udělá“. Trvalý příkaz je tak skvělá pojistka před sebou samotným.

Druhý způsob vychází z toho, že trh je vždy někdy nahoře a někdy dole, my ale nikdy nevíme, kde se na této křivce nacházíme. Proto čím více naši investici rozložíme v čase, tím více snižujeme pravděpodobnost toho, že nakoupíme zrovna v nejvyšším bodě křivky a je před námi pokles.

Kromě toho je pro většinu z nás reálnější investovat pravidelně malé částky, než jednorázově částku větší.

Smolař nemusí být smolařem

Pokud se nějakému „smolaři“ podařilo jednorázově investovat v srpnu 1929 těsně před propadem na burze (tedy na „Černý pátek“), během dalších tří let přišel o 88 % své investice a zpět na původní hodnotu se dostal až po 25 letech.

Když ale někdo začal ve stejnou chvíli investovat pravidelně a i během poklesu stále posílal peníze, nakupoval v období krize velmi levně. Díky tomu brzy vlastnil velký počet podílových listů a při prvních vzestupech trhu rozhodně nebyl smolařem. Jeho investice se i přes prvotní nákup před krizí vrátila na původní hodnotu za 5 let a 8 měsíců. Velký rozdíl, že?

Zvýšení šance zisku

A úplně stejně to funguje se ziskem investice. Pravidelným investováním totiž automaticky za stejnou cenu nakupujeme malé množství drahých podílových listů a velké množství těch levných. Zvyšujeme tak šanci, že na konci investičního horizontu dosáhneme našich cílů.

Podívejme se v praxi na to, jak se nám zhodnotí částka 1000 Kč investovaná do akciových podílových fondů měsíčně. Vedle je pro srovnání stejná částka uložená na spořicí účet.

U akciových fondů počítáme opět s průměrnou výnosností 10 %, u spořicího účtu s průměrnou úrokovou sazbou 2 %. Od obou odečítáme inflaci ve výši 2,5 %. Reálně tak vidíme, jak v prvním případě peníze „pracují“ a ve druhém se jejich hodnota mírně snižuje.

Kolik musím spořit?

Pokud investujeme více než 1000 Kč, výsledky jsou samozřejmě ještě mnohem lepší – stačí si částky znásobit. Chcete vědět, kolik peněz byste měli investovat, abyste našetřili potřebnou sumu? Stačí využít kalkulačku na webu penize.cz: Zadáte částku, kterou chcete mít naspořenou, počet let, po které budete spořit a zjistíte, kolik peněz máte měsíčně odkládat. Zhodnocení doporučujeme zvolit 6 nebo 7 procent.

Jako teorie je to velmi jednoduché, největším nepřítelem zavedení do praxe jsme většinou my sami. Vždy si najdeme důvod, proč „ještě máme spoustu času“ nebo proč „nyní není správná doba“. Přitom stačí začít třeba s 500 Kč měsíčně a navyšovat postupně. Jak říkal Horatius, „kdo začal, půl díla vykonal“.

Přeji vám dostatek odhodlání!

Původní článek Jarka vydala na webu Finanční svobody, kde se dočtete více o této deskové hře, kterou jako CEFIG stoprocentně doporučujeme: http://www.financnisvoboda.cz